Poetka M. Seppola Simonsen se narodila v roce 1998 v Norsku. Žije v Oslu a studuje sociologii na Univerzitě v Oslu, má bakalářský titul v oboru anglická literatura a španělština z Dublinské univerzity v Irsku. 

V roce 2020 Simonsen vydala mini-básnickou sbírku Nord. Její debutová sbírka Hjerteskog vyšla v roce 2022. Autorka rovněž používá kvenštinu, čili kvenskou finštinu, což je ugrofinský menšinový jazyk, kterým mluví Kvenové v severním Norsku. M. Seppola Simonsen patří k jeho mladým hlasům. Hjerteskog (Les srdcí) se věnuje kvenskému jazyku a identitě, přírodě a pocitu ztráty. Vidí svět optikou kvenské zkušenosti, kde se příroda a člověk stávají jedním a tímtéž. Její básně jsou posety kvenskými slovy, většinou tak zvláštními, že je nelze přeložit do norštiny. Například velmi poetické komujää: vzdušný prostor mezi ledem a vodou pod ním. 

„…bílé střepy rozbitých skořápek 
které patří do dvou světů 
ale nikdy ve stejnou dobu…“

„Chci cítit klid 
ke kterému se zvířata probouzejí…“

„Slyšel jsem, že je to ostré 
jak mi to našeptává…“

„Podtitulem „Kvenovy básně“ zasazuje Seppola Simonsen knihu do jasného rámce a uplatňuje určující sílu, o kterou byly marginalizované skupiny v průběhu historie okrádány. Pro národ Sámů a Kvenů se to stalo prostřednictvím norské politiky. Básně nejsou Kven, přestože jsou psány jazykem kven, mají pouze jednotlivá slova, vycházejí z kvenské literární tradice (ta ještě neexistuje). Básně jsou kvenské, protože vyvěrají z kvenské zkušenosti, která se dnes z velké části vyznačuje touhou po něčem ztraceném. Ztráta identity je zapečena do stejné identity – nesentimentálně vyjádřené autorkou: Je švédské věřit / že člověk není Švéd,“ postihla její tvorbu kritika. 

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.